by ,,To jsem z toho z pomazánek!“
Přesně tohle jsem si pokládala, hned, jakmile nastalo ticho. Hezky od začátku.
Hřmění
Dívala jsem se na jeden moc zajímavý Stream. Ale najednou tma. Černá obrazovka na monitoru; a já: … Cože? V tu ránu začalo brutálně pršet, a ještě víc brutálně hřmít. Takovou apokalypsu jsem ještě nazažila!
Trvalo to jenom deset minut, ale sousedům to převrátilo přívěs, všude, kde jsme hned nezavřeli okna, byla louže a kroupy. Když všechno ustálo – respektivě, když ta přeháňka ustála -, jsme seděli na terase, protože po dešti je vždy velmi lahodné ovzduší. Šli na procházku ke koním, abychom je zkontrolovali (nejsou naše, ale můžeme tam chodit); já si vzala kolo, což nevím, jestli byl nejlepší nápad, ale aspoň jsem nebyla tak HROZNĚ zmáčená jako všichni, co šli taky. Začalo kapat, takže jsem to otočila, a hnala jsem se přímou čarou domů. Vypadl na celý den proud, takže když bylo šero, v domě byla tma jak v pytli.
Doma bez elektriky
Chvíli po mně dorazil Vojta, můj starší bratr, a šli jsme dovnitř se „ohřát“. Byla opravdická tma, takže jsme si svítili čelovkami, svítilnami a svíčkami, které brácha rozmístil po celém baráku. Já si poté taky vzala čelovku a psala do kroniky to, co teď čtete. Tedy, není to tam zapsané stejně, protože mám tendenci do kroniky psát úplně jinak než sem… Ale to mi snad odpustíte. Když jsem se ráno vzbudila, všechno bylo už v normálu. Jako by se nic nestalo. Chvíli jsem přemýšlela, jestli to nebyla nějaká forma teleportu do minulosti či budoucnosti, tisíce let vzdálené reality, která odkrývala to, co se stalo nebo stane. Došla jsem k závěru, že to spíš byla jen forma menší chyby tam nahoře, protože tu přeháňku měli mít na Hawaii.
A když už jsme u té Hawai…
Důvod, proč tomu tak říkám, asi není úplně jasný. No, jde o to, že na Hawaii je sice krásně, moře, racci, exotika, hromada kokosů a tropických palem… Aach, že já neletěla na Hawai. Ale pravda je, že když dojde na změnu počasí, konkrétně na bouři, nebývá to vždy tak normální jako třeba tady, v Česku. Většinou se při srážkách na tropických ostrovech jako Hawai dostaví i tornáda nebo dokonce i tsunami, vzhledem k obřímu množství síly větru.
Konec byl aspoň šťastný
Nejlepší na tom byl ten konec. Ten pocit bláha, že jsme přežili apokalypsu, ten čerstvý vzduch po dešti, to všechno. To je prostě vždycky úžasné – dosáhnout své odměny po těžké cestě.
