by Dnes se událo něco strašnýho. Moje největší chyba tohoto dne? Vstala jsem z postele.
Jde o to, že jsme v deset hodin RÁNO jeli s mamkou do Českých Budějovic do OrtoDua. A domů jsem přijela asi o 2 a půl hodiny dýl, a s rovnátky! Příšerně mě štvou, obtěžujou, překážej. Fakt jsem netušila, že to bude až taková fuška, mít v puse pár kusů kovů… To si poslechněte: Vyprošovala jsem si tekutou stravu, jako jsou přesnídávky, kapsičky (ne ty pro kočky), krupicovou/ovesnou kaši a míkoňam…Ňam. Teda to míkoňam říká můj dvouletý bráška, znamená to piškoty s mlékem 😀 – míko=mlíko a ňam=s piškotem. Jakože ty kapsičky a přesnídávky? No bože můj, ano prosím!
Momentálně (= po třech dnech) se cítím už lépe, dokážu pomalu i kousat, ti z vás, co někdy rovnátka měli, to určitě znají a dokáží popsat nějak takhle. Protože kdybyste je měli a neznali byste to…. Tak to je mega divný…
